Piky, piky na hlavu ...

O tom, jak se dá zlikvidovat milovaný člověk ve špajzu ochutnávkou džemu a prohlídkou porno časopisu. Taková zábavná hra o tom, jak mít a nemít někoho rád. 

Na oslavu naší měsíční známosti mně Bára dala klíče od bytu, abych k ní mohl běžně přijít, jako se chodí domů.

A tak ano. Odemkl jsem, v předsíni pověsil kabát a volám jako obvykle: "jsem doma!"

Ticho. Seděla v místnosti plné kompotů, džemů a pytlíků s moukou s hlavou v dlaních. Proč to? Že přijde návštěva. A že mne musí před ní schovat. Smál jsem se tomu.
„Nebudu sedět ve špajzu,“ pravím. " Budeme společně sedět v obýváku, jak se sluší na slušné lidi. Ne, ne, nebudu sedět ve špajzu mezi džemy.“
Ale seděl jsem.

Někdy hodně dávno pozvala své tři kamarádky. Holky, které neuznávají, když si žena stěhuje do bytu muže, se kterým krátce chodí. Tenkrát se k tomu Bára připojila slibem, že i ona  bude ctít tuto zásadu.
Takhle špatně to tedy dopadlo, dala mně ty klíče, já přišel nečekaně, ony měly přijít čekaně a byl tu ten slib.

Uteče to ve špajzu a bude zase dobře. Říkám si. Snad návštěva brzy odejde. Já Báru miloval vůbec nejvíc, když byla spokojená.

Přes dveře špajzu, jsem poslouchal útržky debaty. Dámy hrály Člověče nezlob se a kvokaly.

Mluvily o tom, komu v životě štěstí přeje , a komu v životě správného chlapa nepřeje. A že : „Čert chlapy vem!" Chrastivý zvuk figurek napovídal, že spadly na zem, jak to řekly. "To je znamení." Řekla jedna. "Ano, že je to pravda." Řekla druhá. "Že je už nechcem ANI VIDĚT." Řekla třetí. 
"Kdyby padla šestka, tak ten slib zrušíme, jo?" Navrhla Bára nesměle. Jedna po druhé, ale hodně  opatrně kvokla, že teda jo, když padne šestka, což se jen tak nestane.

Šestka nepadla a já zůstával dál ve špajzu.  Tísnil jsem se u kompotů a džemů, občas jsem si vzal z některého na prst, nebyly špatné, ale  výjimečně mne nezaujaly, to ne. Četl jsem si i obaly pytlíků s moukou. Za jedním z nich ležel porno časopis. Obrázky už sice stářím vyšisované, ale ještě se dalo listovat. Listoval jsem. Naneštěstí v momentu, kdy si jedno z děvčat spletlo "wé cé" se špajzem a omylem vešla. Ucpal jsem jí pusu rukou. Málem jsem jí udusil, jak moc jsem si přál, aby to tajemství Báře nezkazila. Porno časopis ji hodně překvapil. Valil jsem strašný pohled.  Kývala, že chápe. Pak jsme se představili. Ale že musí jít čůrat. Tak jsem jí rychle pustil. „Mám se vrátit?“ Zeptala se. "Ne!" Pravil jsem, že ne. Přitiskla si prst na rty. „Já vím, máme tajemství.“

Jak se vrátila z "wé cé" k tomu „člověči“, pochopitelně, že se musela šeptem svěřit té, co seděla  nejblíž. A ta, jak slyšela, co jí šeptla, hned jako na potvoru taky musela jít okamžitě čůrat a taky si splést ty dveře a taky se podívat, co to tam mám za  časopis. Taky ji nezaujal.  Hrozila mi, ale předtím pár stránek projela. Prasklo to alespoň tak, že i Adéla, třetí do počtu, vklouzla za chvíli tajně do špajzu. Kdysi jsme spolu měli  vztah. Dávno již tomu. Právě ona asi byla tím hlavním důvodem, proč mne Bára ve špajzu ukryla, nechtěla vysvětlovat, prostě.
„To s tím tu jseš už hodinu?“ Ptala se Adéla.
"Ano. Jde mi o to, abych Báru nezarmoutil."
A byla venku.

„Kdyby tu s námi byl aspoň jeden chlap. S některejma je sranda.“ Pravila Hanka u "člobrda".
 „Jo, užije se s nima.“ Křenila se Lucka.
Adéla si přidala, že prý jenom s některýma je sranda, ale proč ne. Debata se začala ubírat zvláštním směrem.  „Čistě hypoteticky,“ pokračovala Adéla, „někdo by se třeba našel.“
„Nad tím jsem nepřemýšlela.“ Koktala Bára. "Zakázaly jsme si je, tak ať to tak zůstane. Bez chlapa."
„Je málo lásky mezi lidma. Myslím obecně.“ Namítala Hanka a posunula tím řeč o kousek dál. Jinak nic. Nic se v můj prospěch při ubytování ve špajzu nezměnilo. Naděje byla jen v tom, že pořád ještě nepřestaly hrát  hru s kostkou, a pokud by na ní padla šestka, třeba by pro mne někdo přišel.

A opravdu. Jednou šestka padnout musela. Po nějaké chvíli se pootevřely  dveře.
Jakási štíhlá  ruka mně podstrčila láhev vína, v zápětí i vývrtku.  Nepřehlédnutelný pokus  na mé samotě něco změnit. Jinak nic. Dveře se zase zavřely, ani jsem nezjistil, čí ruka to byla.