Vyhynulý druh
Tak já se jmenuju Fanda Šroubek, dělal jsem nějakej čas na benzince, měl jsem práci venku, čekal jsem, když chtěl někdo načepovat, tak jsem načepoval. Někdo mi svěřil i prachy, abych mu to šel zaplatit a já to dělal rád. Důvěru jsem přímo budil a že mě tak viděj jako spolehlivýho, toho jsem si považoval. A dobrý, no.
Pro mě bylo zábavný sledovat, jak kdo přijíždí ke stojanům. Je víc způsobů. Fofrem, nebo pomalu, pro někoho je těžký vybrat si stojan, jinej zabrousí hned k prvnímu. Prostě měl jsem zajímavou práci. To jen tak krátce.
Bárta, náš vedoucí, mně jednou řekl, že je nefér, že mám dýška, a on že ne, a abych se s ním radši dělil, než abych měl s ním potíže. A já řekl: "Mějte pochopení, zadarmo to dělat nemůžu.“ Jen čekal na příležitost, aby mi to spočítal.
A teď o Anděle. Měl jsem stálou klientku, která k nám jezdila skoro ve vraku, nikdy platit sama nešla, byla ráda, že jí to zařídím. Jednou mi řekla broučku. Byla to milá holka, od té doby co mi říkala „broučku“, jsem jí já zase říkal "andílku". Ale jednou to trochu přehnala. Dala mi tisícovku, a já nevěděl, že je ta bankovka falešná. Natankoval jsem jí za devět set, jak chtěla, to se mi líbilo, že mi dává o stovku víc. Jenže u kasy zas tak důvěřivý nejsou, poznali hned, že je to ze špatný tiskárny, a šéf, ten nepříjemnej Bárta to hned vyhrotil. Řval různý nelaskavý jména. A taky mi řek: "A to je tvá konečná." Ať nedělá vlny, řek jsem zase já, že to zaplatím. A on že, kdo mi to dal. Řekli byste to? Vy byste kamarádku udali? Tak Bárta, že ať vypadnu a že jinde budu mít větší úspěch, než u něj. No vida. Najednou mi přál úspěch, kreten.
Jsou i jiný pumpy. Našel jsem si místo na nejbližší sousední.
A co se stalo, že i tam se objevila Anděla. Herečka teda skvělá, pravila, jak mě ráda vidí. Beru si od ní klíček k nádrži. „A dneska za kolik,“ ptám se.
„Za devět set. Jako vždy.“
„„Zas falešná?“ Myslel jsem tu tisícovku. "Posledně jsem neměl moc úspěch.“
„Nic nevyčítej. Přátelství neexistuje. Svět už je takovej. “
„Ale my jsme byli přece kamarádi.“
„Kamarádi jsou vyhynulej druh.“ Řekla.
Takže jsem přikývl, s tím, žádní kamarádi už nejsou na světě.
„Přečti si zprávy. Poznáš, že nejsou.“
Přečetl jsem pár zpráv, a skutečně. O žádným přátelství tam nic nebylo. Dál už zprávy nečtu.
*
Martin Králíček
Detektivka
Nic příjemného pro nikoho, kdo byl tomu blízko, nikdo k tomu nechtěl nic říct. U barového pultu se jedné návštěvnici ztratil náramek. No že ztratil? Neztratil. Krádež to byla jednoznačně.
Martin Králíček
Pád kaskadéra
Jako kluci jsme obdivovali pana Brabence. Říkali jsme mu Mravenec, byl kaskadér a je pro tenhle příběh důležité, že jsme mu tak říkali a nikdy nám za to žádnou nevrazil. Chlubíme se, že nám to trpěl a jiným ne.
Martin Králíček
Kapitán
Jak to chodí, když námořníci slaví, o dvojím výkladu a proč jsou chvíle, kdy se i na oslavě pochybuje.
Martin Králíček
Zahradnice a Apollón
Cukrářka ani netušila, jaký obdiv vyvolá svými výtvory málo oblečených marcipánových figurek. Ale nejenom obdiv, i manželský rozvrat. Ďábel se totiž skrývá v detailu.
Martin Králíček
Hřích Julie Cavalcalbó...
Na okraji Lembergu stál dům nevalné pověsti. Lidé mu říkali „vykřičený“, a přitom se tam nic „nevykřikovalo“. Bordel to byl. Spěchala k němu dvojice muže a ženy, hlavnímu vchodu s červenou lojovou lampou se vyhnuli.
Martin Králíček
Vánoce nejsou pro sraby
Když do sklenky nalijete griotku a přes ní po kapkách vaječný koňak, vytvoříte jakousi větší pecku se strukturou mozkových závitů.
Martin Králíček
Hospoda /fragile story/
Prázdná hospoda. Hospodský Bauer prostírá stoly. Přál by si dovolenou u moře, ale svůj podnik jen tak lehce opustit nemůže. Za dveřmi kuchyně pracuje jeho žena Marie, občas na ni houkne.
Martin Králíček
Dvě milenky a jeden zrádce
Přišla do baru sama. Chtěla si někoho najít. Její chlap byl už dlouho na moři. Byla zadaná, ale to jí v tu chvíli nevadilo..
Martin Králíček
S holkama to není jednoduchý
Žádná jistota, co s nimi mám, není napořád. A to by se mělo tesat do kamene, aby to všichni věděli. Stagnaci ne, to nechci. Ale vývoj jistotě moc jistoty nepřidává.
Martin Králíček
Život v kruhu
Takový je Karel. Než něco rozumného udělá, hodně dlouho to rozvažuje. Možná je to i nějaká nemoc? Nevyplatilo se mu to na kruhovém objezdu, že nevěděl, kudy vyjet.
Martin Králíček
Co všechno je nuda
"Představuju si nás ve vlnách. Žádná nuda. Co všechno ti tím říkám?" Zeptala se dívka svého přítele na terase taverny nad mořem. Den byl horký, víno chladné, vše jak ve zlatě. Jen vlny nebyly.
Martin Králíček
Skandál
„Pokud aspoň v Odpoledních zprávách nebudeš, jako bys snad ani nežil.“ Jedna z podstatných zásad kampaně PR.
Martin Králíček
Už nejsme lidi, jsme stroje
Jak k tomu došlo? Hráč Sáček měl obavu, zda nedošlo k vážnému zranění jeho spoluhráče Nity a jak se nad ním skláněl, dotkl se přitom míče. To se v pokutovém území nedělá, rozhodčí ještě nezapískal ukončení hry, tak penalta.
Martin Králíček
Slušná porce lásky /povídka/
Osůbka s šarmem potřebovala klepy pro své články. Neunikla jí žádná senzace. Působila důvěryhodně, takový typ potřebuje každý bulvární časopis. Jednoho dne na to šla přes vánoční ozdoby a způsobila tím slušné zemětřesení.
Martin Králíček
Marceli, tebe jednou zastřelí
ta holka, co sis s ní smluvil rande přes internet a trval jsi na tom, že si nesundáte roušku, že je to zakázané a nezdravé. Vidíš jen půlku obličeje, o tom žádná, někdy je dobré si domýšlet, ale všeho s mírou.
Martin Králíček
Třeba naštípám dřevo
Mám to vymyšlené. První den po krizi se mi už vybarvuje, už má obrysy. Není špatné si to představit.
Martin Králíček
Optimismus v zemi
Sešla se parta starých chuligánů. Byli jsme jako lupiči s tím textilem přes obličej, konečně aspoň v něčem sjednocení, ač různí v názorech. Ale usmívali jsme se? Ono se to nepozná.
Martin Králíček
Modelka
Aby nebylo takové ticho, řekla jsem : „když se dva sejdou v posteli, tak to ještě není láska, že?“ A on na to jednoduše, že ne. Tak jsem se ani nesnažila.
Martin Králíček
Postelová scéna
Velmi krátká povídka o tom, jak těžké je, někomu něco dát, když vám do vašeho záměru pořád někdo mluví.
Martin Králíček
Zloděj
Někdy není lehké rozpoznat, která bije. Stalo se to jednomu a spadl do toho nevinně. Nikdy se nedozvěděl, co se to vlastně přihodilo. Protože to byl vůl.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 66
- Celková karma 10,20
- Průměrná čtenost 699x